Příprava dostavby obchvatu Havířova postoupila do další fáze! Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předalo dokumentaci EIA (posouzení vlivů na životní prostředí) Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. To znamená, že se k projektu nyní může vyjádřit i veřejnost. K tomuto účelu byl také spuštěn nový web www.obchvathavirova.cz, kde zájemci najdou detailní informace i formulář pro podněty. Otevřená komunikace a zapojení veřejnosti V průběhu třetího březnového … Více
Projekt výstavby silnice I/11 Havířov – Třanovice, známý jako obchvat Havířova, se blíží k dalšímu klíčovému milníku. Příprava dokumentace EIA (posouzení vlivů na životní prostředí) se blíží k dokončení a v nejbližších týdnech bude předložena k posouzení příslušným úřadům. Proces EIA je zásadním krokem v přípravě každé dopravní stavby. Jeho cílem je důkladně vyhodnotit dopady … Více
Účel stavby
Dostavba obchvatu Havířova je složena z dvou samostatných staveb. Silnice I/11 Havířov – Třanovice, I. etapa a Silnice I/11 Havířov – Třanovice, II. etapa.
Dlouhodobě plánovaná realizace obchvatu Havířova řeší přeložku silnice I/11 do nové stopy. Kromě realizace plnohodnotného obchvatu města Havířova a dalších obcí přinese také napojení celého regionu na dálnici D48 (přes II. etapu stavby) a dále po silnice I/11 (I/68) na Slovensko (s přeshraniční vazbou na slovenské dálnice D1 a D3).
V současné době je osobní tranzitní doprava po trase silnice I/11 z Ostravy směrem na Český Těšín a dále směrem na Slovensko vedena přes zastavěnou část Havířova a Těrlicka se všemi negativním dopady jako je zátěž životního prostředí, časté dopravní nehody či časové a tím i ekonomické ztráty.
Obchvat Havířova zajistí odpovídající napojení celého regionu na dálnici D48, zásadně odlehčí dopravnímu zatížení na silnicích II/475 respektive II/474 a řidičům se výrazně zkrátí cestovní doba. Nová komunikace se stane důležitou dopravní tepnou, která přispěje k bezpečnější a plynulejší silniční dopravě v hustě osídlené aglomeraci.
Silnice I/11 má délku více než 300 km a jedná se u důležitou dopravní tepnu, která je silně dopravně zatížená zvláště v okolí velkých měst. Na trase silnice I/11 nachází několik úrovňových křižovatek se silnicemi druhé třídy. Nejvíce je dopravou zatížena okružní křižovatka mezi Havířovem a městskou částí Šumbark, kde se tranzitní doprava prolíná s intenzivním místním provozem. Za touto křižovatkou dopravní značka zakazuje vjezd tranzitní dopravě nad 3,5 tuny a silnice I/11 pokračuje středem Havířova v těsné blízkosti obytné zástavby. I přes omezení tranzitu je provoz v centru města značný, a tedy obtěžující pro místní obyvatele. V úseku mezi Havířovem a Českým Těšínem má navíc tato komunikace nevhodné směrové a výškové vedení. Nákladní tranzitní doprava, která mezi Havířovem a Českým Těšínem nemůže využívat silnici I/11, je odkloněna na silnici II/475. To má samozřejmě negativní dopad pro všechny obyvatele v blízkosti této komunikace.
Nejvíce je tranzitním provozem zatížena obec Horní Suchá, kde mezi okružními křižovatkami dochází ke křížení dvou důležitých dopravních tahů. Stávající silnice I/11 má v dotčené lokalitě nevhodné trasování a nedostatečnou kapacitu pro odbavení nejen tranzitní dopravy, ale i té místní z Havířova a jeho hustě osídleného okolí. Řešením stávající dopravní situace je výstavba silnice I/11 v nové trase tak, aby došlo k vytvoření obchvatu Havířova. Délka dlouhodobě plánované komunikace je téměř 20 km (19 200 m). Součástí je osm mimoúrovňových křižovatek a jeden tunel.
Dostavba obchvatu Havířova vrátí silnici I/11 její primární funkci. Stane se kapacitní a bezpečnou komunikací pro převedení veškeré tranzitní i regionální dopravy při současném významném snížení zátěže na části stávajících komunikacích. V dlouhodobém výhledu (po dostavbě silnice I/68 směr Bohumín–Vrbice) bude trasa silnice I/11 a I/68 významným propojením mezi stávající dálnicí D1 (Vrbice) a dálnici D48. Stane se též významnou severo-jižní osou hustě obydlené aglomerace.
Silnice I/11 Havířov – Třanovice, 1. etapa
Stavba řeší cca 6,4 km dlouhý úsek mezi začátkem úpravy na vjezdu do Havířova po místo, kde se trasa napojuje na silnici II/475 na rozhraní Havířova a Horní Suché (MÚK Havířov sever). Předmětná 1. etapa stavby začíná napojením na stávající silnici I/11 před Havířovem. V místě stávající úrovňové křižovatky se sil. II/479 je navržena deltovitá MÚK Havířov západ (km cca 0,8).
Dále trasa pokračuje ve stávající stopě do prostoru současné okružní křižovatky I/11 x II/475 x MK (km cca 1,7), kterou trasa I/11 podchází mimoúrovňovým křížením – vzniklá mimoúrovňová křižovatka je označena jako MÚK Havířov střed I (prstencová MÚK s kosodélným uspořádáním větví.) Dále trasa pokračuje ve stopě stávající silnice II/475, kde je v místě stávající průsečné křižovatky ulic II/475 x MK Požárnická x MK U Skleníků navržena další mimoúrovňová křižovatka označena jako MÚK Havířov střed II (km cca 2,8) deltovitého tvaru.
Stavba obsahuje celkem 5 mimoúrovňových křižovatek. Vzhledem k blízkosti mimoúrovňových křižovatek Havířov západ, Havířov střed I a Havířov střed II (cca po 1,0 km osově) byla v tomto úseku zvolena hybridní kategorie kombinující střídavě dvoupruhovou a čtyřpruhovou komunikaci s přídatnými pruhy křižovatek. Zachování všech tří křižovatek je nezbytné z dopravního hlediska – napojení sil. II/479 je nutné pro napojení západní části městské části Šumbark a logistických areálů umístěných na rozhraní Havířova a Šenova, křižovatka Havířov střed zajišťuje napojení centrální části města a ze severu také centrální části Šumbarku, křižovatka Havířov střed II pak propojuje východní část Šumbarku (sídliště Šumbark II) s Havířovem – Suchou a centrem města.
Městská část Šumbark (cca 20 tis. obyvatel) ležící severně od centrální části města bude navrhovanou silnicí I/11 oddělená od zbývající části města. Trasa i dále pokračuje ve stopě či v blízkosti silnice II/475 severovýchodním směrem do městských části Dolní Suchá a Prostřední Suchá, v místě křížení silnice III/47210 v km 4,467 se nachází neúplná MÚK Havířov Orlovská kosodélného tvaru. Následně se v místě výhledové křižovatky s budoucí sil. I/68 trasa stáčí jihovýchodním směrem a na rozhraní Havířova a obce Horní Suchá kříží silnici II/475, kde je uvažována další mimoúrovňová křižovatka MÚK Havířov sever (km 6,427). V prostoru této křižovatky osmičkového tvaru v km 6,5 je situováno rozhraní obou dílčích staveb – úsek od km 6,5 řeší stavby „I/11 Havířov – Třanovice, 2. etapa“.
Stavba zahrnuje celkem 8 mostů – z toho jeden most na hlavní trase sil. I/11 délky 111 m. Dále 1 most nad železniční tratí č. 321 (80 m), 5 mostů na křižujících komunikacích v rámci MÚK (délky 87, 35, 35, 80 a 52 m) a 1 lávku na pěší a cyklistické stezce (32 m).
Silnice I/11 Havířov – Třanovice, 2. etapa
Navrhovaná přeložka silnice I/11 délky 12,7 km řeší přeložku komunikace do nové trasy s tím, že na začátku úpravy navazuje na stávající čtyřpruhovou směrově rozdělenou silnicí I/11 Ostrava – Havířov, pokračuje zčásti ve stopě sil. II/475 severně od centra Havířova až na rozhraní Havířova a Horní Suché, kde se stáčí jižním směrem a prochází nesouvisle zastavěným územím obcí Horní Suchá, Havířov, Těrlicko a Třanovice až k dálnici D48, kde se prostřednictvím MÚK Třanovice napojuje jak na D48 tak i na zprovozněnou silnici I/68 směr Třinec a Slovensko.
Základné návrhové kategorie silnice I/11 jsou dvoje. V km 6,500 – 9,800 je navržena kategorie S 21,5/110 modif. (rozšířený SDP na 3,5 m) a mezi km 9,800 – 19,150 jde o kategorii S 11,5/90. V rámci záměru projektu ale bylo oproti podkladové studii uvažováno s lokálním zvětšením počtu jízdních pruhů v úseku, kde základní kategorie přináší omezené možnosti předjíždění. S touto úpravou je uvažováno v km 10,5 – 11,5 a 13,7 – 15,0. Trasa 2. etapy navazuje na 1. etapu za MÚK Havířov sever (I/11 x II/475) v km 6,5. Od této MÚK vede trasa jižním směrem po rozhraní Havířova a Horní Suché, kdy prochází územím nesouvisle zastavěným rozptýlenou zástavbou až cca do km 9,7, Tam je na rozhraní Havířova – Bludovic a Těrlicka navržena v km 0,746 MÚK Havířov východ (kosodélného tvaru), která řeší napojení sil. III/4742 a II/474 a umožní také připojení východní části Havířova prostřednictvím tzv. prodloužené Dlouhé třídy.
Dalším pokračováním jižním směrem sil. I/11 cca kolem km 10,5 přechází na území obce Těrlicko, kde vede převážně nesouvisle zastavěným územím. Křížení souvisle zastavěné části obce Těrlicko (cca km 12,1) je navrženo tunelem Těrlicko. Dále trasa prochází rozptýleně zastavěným územím jihovýchodním směrem, v km cca 17,3 přechází na území obce Třanovice, kde se v km cca 19,5 napojuje na dálnici D48 prostřednictvím MÚK Třanovice (s propojením na navrhovanou sil. I/68 (I/11) směr Třinec). MÚK Třanovice na konci stavby bude útvarová s připojením větví I/11 do kolektoru I/48. Výškové vedení trasy je významně ovlivněno zejména průchodem okrajem Těšínské pahorkatiny, což se promítlo do většího rozsahu zemních prací a většího rozsahu mostních objektů. Také je posouzena možnost realizace další MÚK v Třanovicích, a to MÚK Třanovice II na křížení silnic I/11 a II/474. Důvodem pro doplnění této křižovatky je skutečnost, že bez ní region v okolí Třanovic nebude mít po dostavbě nadřazené komunikační sítě přímý přístup na tuto síť.
Navržený dopravní uzel D48 x I/11 x I/68 v Třanovicích nemá přímou vazbu na silniční síť v obci a pro přístup do území musí být využívány křižovatky vzdálené cca 4-9 km. Stavba obsahuje celkem 20 mostů – z toho 10 mostů na hlavní trase, 1 most na železnici, 7 mostů na křižujících komunikacích, 1 most na větvi MÚK a 1 most na účelové komunikaci.
Dostavba obchvatu Havířova je navržena tak, aby po celé své trase minimalizovala dopady do životního prostředí, v maximální možné míře respektovala obytnou zástavbu ve všech dotčených lokalitách a co nejšetrněji prošla pietními místy Životické tragédie i Životickými sady. Všechny pomníčky Životické tragédie zůstanou zachovány. V několika případech bude navrženo jejich citlivé přemístění.
Harmonogram výstavby
Harmonogram byl aktualizován k 03/2025.
Na předmětnou stavbu byla v květnu 2009 zpracována technická studie.
Podle závěrů této TES je stavba ekonomicky rentabilní. Do Centrální komice Ministerstva dopravy byl předložen záměr přípravy a bylo možné zahájit práce na dalších stupních projektové dokumentace. Ke schválení záměru přípravy došlo 21. 12. 2021.
Na počátku listopadu 2021 došlo k výběru zhotovitele Dokumentace EIA. V lednu 2023 vydal Moravskoslezský kraj závěr zjišťovacího řízení EIA, podle něhož bude záměr dále posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb.
Na podzim roku 2023 byl vybrán zhotovitel dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA) pro záměr stavby přeložky silnice I/11 Havířov – Třanovice. Společně s technickou studií (TS) a dokumentací technické pomoci (TP) ji připraví sdružení firem „Morava – RD velké zakázky BIM 2021“. Dokumentace EIA byla předána k posouzení na Krajský úřad Moravskoslezského kraje v březnu 2025. Rozhodnutí EIA by pak mohlo být známo v polovině roku 2025. Součástí procesu EIA je veřejné projednání a participace veřejnosti.
Podněty
1. Silnice I/11 – Havířov – Třanovice, 1. etapa – Informační letákO Sdružení
Dopravní napojení je klíčovým prvkem pro rozvoj jakéhokoli území. V mikroregionu mezi městy Havířov, Orlová a Karviná se v současné době setkáváme s výzvou nedostatečného dopravního spojení na nově budovanou nadřazenou silniční síť. To vytváří prostor pro zlepšení a rozvoj této oblasti.
Právě proto bylo založeno Sdružení pro přeložku a výstavbu komunikace I/11 v úseku Havířov-Třanovice, z.s. Naše sdružení má už od roku 2008 za cíl vyvíjet aktivity, které směřují k řešení kritické dopravní situace v jihovýchodní části bývalého okresu Karviná. Usilujeme o urychlení přeložky komunikace I/11 a vytvoření optimálního řešení pro umístění této komunikace a přístupových cest s ohledem na průmyslové podniky, ochranu životního prostředí a místních zastavěných částí.